Bianca baví

Bianca baví

„Češi jsou vtipný národ,“ snaží se v Americe dokázat česká stand up komička Bianca Cristovao.

Renata Galertová
KategoriePeople

Povídaly jsme si přes Skype. Zatímco za mými okny byla tma a šuměl déšť, v LA zářilo ranní slunce. Bianca Cristovao, česká stand up komička, zářila také. Nabídla mi tykání a pustily jsme se do rozhovoru, který provázely kaskády smíchu. Komediální talent se prostě nezapře.

Bianko, co tě přivedlo do Ameriky?
Odmalička mě to táhlo z Čech. Ne napořád, ale chtěla jsem poznávat svět. Už v šestnácti jsem jezdila do Švédska, v sedmnácti studovala v Dánsku a hned po maturitě začala pracovat v Německu. Dělala jsem tam pro jednu berlínskou eventovou společnost a k tomu brala lekce scenáristiky, protože mě to zajímalo. Tehdy mi v tom Německu byla hrozná zima a když mi někdo řekl, že v USA existuje scenáristická škola, rozhodla jsem se dát si přihlášku a jet do tepla, do LA. Byla jsem bez závazků, svobodná, a tak jsem vzala všechny ty vydělané peníze a vydala se do Kalifornie. Kde jsem mimochodem nikdy před tím nebyla.

Jaké ty kalifornské začátky byly?
Když jsem přijela, neměla jsem vůbec ponětí o tom, jak to tu chodí. Prostě jsem si myslela: „budu psát scénáře, jé!“ Zásoba peněz se neuvěřitelně rychle tenčila, protože je to tu všechno hrozně drahé a taky jsem platila školu. Zpětně nechápu, jak jsem to vydržela, protože moje životní úroveň byla najednou mnohem horší než v Praze. Ale já se rozhodla, že musím zůstat.



A teď už píšeš ty scénáře?
(směje se) Během studia mi nejvíc šly sitcomové scénáře. Postupně jsem poznala hodně profesionálních scenáristů sitcomů a zjistila, že spousta z nich jsou i komici. A tak jsem se dostala ke komedii. Ukázalo se, že mě baví mnohem víc, než psaní scénářů.

Byla jsi odmalička takový ten třídní šašek?
Právě že vůbec. Na škole v Česku jsem šašek určitě nebyla. Maminka nám totiž s bráchou (zpěvák Ben Cristovao, pozn. red.) vždycky říkala, že kvůli jiné barvě pleti jsme už tak dost vidět. Takže se máme chovat spíš nenápadně. Až tady, na vysoké, se ze mě ta komediantka konečně dostala ven. Zevnitř, kde se do té doby dusila. Tady jsem tím třídním komikem byla vždycky.


Podívejte se na Biančino stand-up vystoupení (video je v anglickém jazyce)


Jaký bylo tvoje první stand up vystoupení?
Můj úplně první stand up proběhl v takové zaplivané hospodě. Hrozně jsem se opila, protože jsem měla příšernou trému. Přízvuk, který mám i normálně, byl tím pádem ještě horší. Dopadlo to katastrofálně. Ale já si pak řekla, že to bylo tak hrozné, že horší už to být nemůže. (směje se)

Angličtina nebo čeština. V jakém jazyce se dnes při vystoupení cítíš jistější?
Stoprocentně v angličtině. Je to tím, že v angličtině dělám stand upy každý den. Tak nějak mám ty vtipy v tomhle jazyce už v hlavě. Proto je pro mě těžké přepnout do češtiny. Navíc nevím, čím to je, ale některé věci vyznívají v češtině tak nějak drsněji.

Je tvoje vystoupení improvizace, nebo ho máš dopředu připravené?
Každý dobrý stand up je z větší části připravený. V tom je to kouzlo. Kdybych to měla rozdělit, tak 70 % tvoří vtipy, o kterých vím, že budou fungovat, 15 % jsou fórky, které chci vyzkoušet. O kterých si zatím jen myslím, že se budou líbit. Improvizace je ten zbytek.



Co ti v USA chybí?
Chybí mi architektura, kterou vlastně v Česku skoro nevnímáme. Ale přitom je to fakt něco. A někdy taková ta česká otrávenost. Kalifornie je známá tím, že asi díky slunci jsou tu lidé hodně přátelští. A já si někdy přeji prostě jen nemluvit. (směje se)

Česko jsi koncem minulého roku reprezentovala v soutěži o nejvtipnějšího člověka planety Laugh Factory. Jaké to bylo?
Dostala jsem se do nejužšího výběru dvaceti komiků z celého světa. Finále se konalo ve Finsku, kde měl každý z nás vystoupení v angličtině před tamějším publikem. Nicméně to byla jen polovina soutěže. Výsledek totiž z 50 procent závisí i na online hlasování, které má ukázat oblibu komika v konkrétní zemi. Je to trochu nefér, když srovnáš počet obyvatel třeba v Německu a u nás. Ale co se dá dělat. Jinak jsem se v rámci téhle soutěže typicky setkávala se dvěma reakcemi. První z nich byla: „Ty ale nevypadáš jako Češka“ a druhá: „Češi ale vůbec nejsou vtipný národ, byl jsem v Praze a všichni se na mě mračili“. Tak alespoň to druhé bych ráda vyvrátila.

Dostali jste po přečtení článku chuť vyrazit do slunné Kalifornie? Svůj sen si můžete aspoň částečně splnit v obchodech Centra Chodov. Oblečte se třeba do rozevlátých svetrů značky Odd Molly, z kterých kalifornské slunce doslova září. V obchodním centru najdete mimo jiné i legendární věci Tommy Hilfiger, nebo oblečení značky Gant, které je nerozlučně spjaté s autentickým dědictvím amerického východního pobřeží.