Gruzie za 10 dní

Gruzie za 10 dní

Kudy se vydat při cestě po bájné Kolchidě.

Julie Dvořáčková
KategorieTravel

Když Bůh stvořil svět, rozhodl se, že jedno místo na Zemi si ponechá pro sebe. Malé místo, kam umístil všechny krásy světa. Obrovské velehory i nížiny, úrodné oblasti i pouště. Subtropické pralesy i ledovce, jezera, řeky i moře. Tímto místem byla Kolchida, dnešní Gruzie. Chcete-li si tu užít hodně muziky za málo peněz a obdivovat místní autenticitu, měli byste vyrazit hned.

Pokud si chcete svéráznost země dávkovat postupně, ideálním místem pro začátek návštěvy je hlavní město Tbilisi. Zcestovalým dobrodruhům, kteří chtějí zažít gruzínský šok hned po vystoupení z letadla doporučuji začít na západě země ve městě Batumi. Od Černého moře pak můžete postupně projet celou Gruzii na východ a nikde se moc nevracet. Garantuji vám, že po několika dnech na místních cestách to opravdu oceníte.

Subtropické vlhko, zelené kopečky hor zvedajících se hned od moře a především svérázné místní letišťátko s jednou helikoptérou ve vás navodí dojem, že jste přistáli v Karibiku. Z omylu vás ale okamžitě vyvede taxi čekající před hlavní halou. V lepším případě je to starší Mercedes či BMW, v horším Moskvič nebo Lada s rozbitým předním sklem. Na Mercedesu by nebylo nic špatného, kdyby neměl volant na druhé straně. Do Gruzie se většina aut dostane přes černý trh a vůbec nezáleží na tom, jestli mají volant napravo nebo nalevo. Jezdí se zde čímkoliv a po čemkoliv.





Batumi se přezdívá Las Vegas východu. Hlavní přímořské letovisko, francouzská riviéra jak se tomto místu přezdívá v bedekrech. Skutečnost je ale taková, že kromě nově vystavěné kolonády podél pláže je většina ulic prašných a plná potulujících se krav. Kompletní obrázek o povaze místního okolí si uděláte až poté, co vyjedete nad město lanovkou. Ta vede nad slamem, tržnicí a autobusovým nádraží. V dálce se zlatě lesknou mrakodrapy a prosvítá nádherné Černé moře. Celá pláž je veřejná, s řadou klubů. Nečekejte zde ale žádné zázemí zdarma. Platí se za lehátko, za toaletu, provizorní převlékárnu a dokonce i za přistavení schůdku na skokánek, chcete-li hupsnout do vody.

Přes hory do vnitrozemí
Z přeplněných pláží a tropického vedra utečte do hor. Oblast Svanetie patří stále ještě k méně navštěvovaným koutům Kavkazu. Z Batumi se dostanete do hlavního města regionu Mestie asi za 5-7 hodin, záleží na dopravním prostředku a hlavně na řidiči. Ten náš si zvládl po cestě koupit kalhoty a navštívit rodinnou oslavu.

Hrady, pevnosti, kláštery
Oblast Svanetie je unikátní původní architekturou - zachovalými obrannými věžemi, díky kterým je také oblast na seznamu UNESCO. Jedna z věží je v Mestii volně přístupná. Zkuste si vyšplhat všemi patry po rozviklaných žebřících až na střechu, výhled je dechberoucí.

Pokud chcete zažít opravdový středověk a trochu adrenalinu, vydejte se do nejvýše položené osídlené oblasti Kavkazu - Ushguli. Sem se vydávají zejména horalé na několikadenní trek nebo na vrcholky hor Ušba či Škara, kde trénují i ostřílení horolezci na výstupy v Himalájích. Pokud se dostanete alespoň do výšky čtyř tisíc, nemáte se za co stydět.


Z Mestie se nejlépe přesunete dále do nitra Gruzie letecky. Místní dopravce operuje v létě linku do Tbilisi nebo Kutaisi. Cena je velmi příznivá, od 700 Kč za letenku, avšak míst málo. Rezervujte si let několik týdnů předem.

Zhruba uprostřed země na půl cesty do Tbilisi, leží druhé největší město Kutaisi. Jde o bývalé hlavní město dávnověké Kolchidy, kam se kdysi vypravili Argonauti hledat zlaté rouno. Musíte tu navštívit největší katedrálu v zemi - Bagrati - a kousek od města klášter Gelati.

Naložte se do lázně!
Pokud patříte mezi vyznavače wellness, nezapomeňte se podívat do lázní Borjomi, odkud se vyváží do celého světa slavná minerální kyselka. Navštívit můžete také velkolepý dřevěný romanovský palác z 19. století, který si pro sebe a rodinu nechal postavil poslední ruský car Mikuláš II. U Borjomi začíná jeden z největších národních parků v Evropě o rozloze nad 83 tisíc hektarů. Můžete si zde několik dní užívat přírody, hradů, klášterů. V parku lze volně kempovat.

Po cestě do Tbilisi leží ještě jeden menší skalní chrám u města Gori. Gori je slavné hlavně tím, že se zde narodil Stalin. Pokud máte rádi tuto část historie, navštivte místní muzeum.

Před příjezdem do Tbilisi musíte vystoupit ve městě Mtshketa. Jedna z nejstarších osídlených oblastí na světě bývala hlavním městem Gruzie až do 5. století. Na místní poměry tu mají velmi nadstandardně opravené centrum, kterému vévodí katedrála Sveticcheli. Podle legendy byla právě tady pohřbena svatá Sidonie s Ježíšovým rouchem.

Tbilisi z kopce a do kopce
Při příjezdu do Tbilisi si nejsme moc jistí, že jsme v hlavním městě. Maršrutka nás vyklopila na obřím parkovišti, kde je zároveň tržiště. Nabízí se hlavně ovoce a zelenina, ale i oblečení, elektro pochybné výroby, hračky, cokoliv. Přes tržiště se musíte doslova prodrat k metru. Staré socialistické vozy jezdí i nad zemí. Každou stanici do vagónu přistoupí osoba, která něco nabízí, na někoho sbírá peníze, o něčem vás přesvědčuje... Po centru chodíme už jen pešky.

Nejznámější dominantou města je pevnost Narikala a na stejném kopci také obrovská socha Matky Gruzie. Dá se tam dostat pohodlně lanovkou. Shora je krásný výhled na město. Pevnost je ale oproti jiným hradům, které už jsme po cestě viděli, naprosté fiasko. Za mohutnými hradbami není k vidění skoro nic.

Jediná opravená čtvrť Starého města čítá desítky uliček. Jde o čtvrť muslimskou. Je tu krásně opravená mešita, barevné fasády s dřevěnými verandičkami a okenicemi. Nejkrásnější panoramatický pohled na město s pevností je z hradeb na druhé straně řeky Mtkvari. Tady se nachází také nově vybudovaný park s hyper moderním Mostem Míru přes řeku a na kopci prezidentský palác a impozantní katedrála Sameba z roku 2004.

Vedle Starého města se kroutí z kopce do kopce řada uliček, kde se můžete procházet mimo hlavní turistické šílenství. Rozpadající se domy mají své kouzlo a bývají na prodej. Je zde i spousta hostelů a kavárniček.

Tbilisi má i modernější centrum kolem Náměstí Svobody, které vymezuje široký bulvárem Rustaveli. Ten se táhne nekonečně daleko. Leží na něm budova parlamentu, opera, soud a většina obchodů s módou. Ulici ale nemůžete moc obdivovat, protože je věčně rozkopaná a proudí po ní čtyři pruhy magistrály. Příšerného hluku aut a kličkování mezi lidmi a výkopy budete mít po hodině plné zuby. Relax si můžete dát ve zdejším lunaparku, kam moc lidí nezavítá.

Zpátky domů
Čeká nás už jen cesta na letiště a nebyla by to Gruzie, kdyby to byla cesta obyčejná. Rozhrkaný Ikaros přecpaný lidmi, kteří jedou stejným směrem na sídliště, staví na každém rohu. Nejede ani po hlavní silnici, ale pár metrů vedle ve škarpě, aby nevadil provozu. V autobusu je i průvodčí pro zbloudilé turisty, který se musí vždy prodrat davem k nově přistoupivším a vysvětlit jim, jak si koupit jízdenku. Co se skladby turistů týče, potkáváme tu akorát nadšené české turisty...

Od Gruzie jsme čekali trochu větší vyspělost. V hlavním městě všude vidíte vlajky Evropské unie, kam se chce Gruzie jednou dostat. Dodnes vedou geografové a politologové při, zda Gruzie patří ještě do Evropy nebo už do Asie. Je to střední Asie jako vyšitá.

Gruzie má obrovský potenciál právě v cestovním ruchu. Nemá žádné extra přírodní bohatství jako sousední Azerbajdžán, kde se díky ropě dostala životní úroveň i před tu naší. Jsme rádi, že jsme bájnou Kolchidu stihli navštívit ještě teď, než vše zničí turistická komerce. Gruzie je totiž hlavně pořád silně ruská, i když strašně nechce být, a proto se obávám, že další vývoj bude mít k zachování originality hodně daleko...

Co je potřeba zařídit?
Občané EU nepotřebují do Gruzie víza, stačí vám platný cestovní pas. Na cestu si raději pořiďte pojištení léčebných výloh v zahraničí a ač není žádné očkování do Gruzie vyžadováno, nic nezkazíte, když budete očkováni proti klíšťové encefalytidě či žloutence.

Za kolik můžete pořídit letenky?
Low-cost linkou z Katowic už za 2000 Kč (bez zavazadla).

Za kolik pivo?
Pivo si zde raději nekupujte...

Měna:
1 Gruzínská lari (GEL) = cca 10 Kč.

Dárek:
Keramika, víno a brandy.