Město z krabic od bot

Vítejte v Elgin Parku, imaginárním světě nadšeného modeláře.

Město z krabic od bot

03. 02. 2017 Kateřina Obrazová Design

Elgin Park Michaela Paula Smithe je mnoho věcí: americká utopie poloviny dvacátého století, fantastický svět a velký optický klam. Nápadité město složené výhradně z miniatur těší publikum na celém světě a k dnešnímu dni upoutalo na Flickru už přes 76 milionů lidí.

Modely, fotky a kouzlo minulosti
Na první pohled představuje Michaelova práce nádherné fotografie z minulé éry. Když se ale podíváte zblízka, uvidíte, že vše je jen fikce vytvořená bez použití grafického programu vlastní rukou modeláře v měřítku 1:24. Co kdysi začalo jako záliba v modelářství a fotografii, se v budoucnu proměnilo v dokonalou rekonstrukci města, do kterého Michael vdechl všechny vzpomínky, náladu a atmosféru svého rodného domova.

Mistr detailů
Michael konstruuje věci, které sotva uvidíte, podrobná prohlídka každé fotografie vám ale vezme dech. Vše je zachyceno pečlivě do nejmenšího detailu: jevištní světla, sekačka na trávu, pračka v prádelně, dokonce i štěrk, sníh a stopy po pneumatikách jsou v měřítku. Budovy jsou vyrobeny z papíru s pryskyřičným povlakem, plastu a překližky, plus velmi často i z nalezených předmětů. Jedinou výjimkou jsou vozidla, která pochází z Michaelovy rozsáhlé sbírky, která čítá na 300 modelů vozů z 20. až 60. let minulého století.


6 megapixelů, ani o chlup víc
Své fotografie začal Michael pořizovat na 3 megapixelový fotoaparát, který snímkům dodával tu správnou vintage atmosféru, avšak objektiv nebyl dostačující. Přesedlal proto na 6 megapixelový: ,Nepotřebuji fotit něčím, co zachycuje příliš mnoho detailů, diváka to potom zbytečně rozptyluje. To je i důvod, proč na mých fotografiích nejsou žádní lidé. Abych do fotografií dostal nádech minulosti, zkusil jsem fotoaparát s vyšším rozlišením osadit starými čočkami. Dosáhl jsem tím mírného rozostření, které je pro moje fotky typické a díky kterému z mých snímků vyzařuje to pravé tajemství.‘

Ačkoliv Michael vytváří celý imaginární svět, sám je to ve skutečnosti samotář, šedesátiletý muž, nad jehož dílem si ženy, muži, děti, staří, mladí kladou jen jednu jedinou otázku: Jak to ten chlap, propána, dělá?