Musíme mít hroší kůži

Musíme mít hroší kůži

Komici ze skupiny Na stojáka vystoupili v Grand Kitchen.

Aneta Štefánková
KategorieInspirace

Vystoupení stand-up komika není o improvizaci, ale o pečlivé přípravě. To platí pro trojici účinkujících, která ve čtvrtek 30. března vystoupila v rámci akce Unexpected Comedy v Grand Kitchen Centra Chodov. Členové skupiny Na stojáka a průkopníci žánru stand-up comedy u nás Lukáš Pavlásek, Daniel Čech a Dominik Heřman Lev nám ještě před vystoupením poskytli rozhovor, v kterém nechyběl vtip a ironie jim vlastní.

Co když zrovna nemáte dobrou náladu a víte, že máte jít za pár minut na scénu a bavit publikum? Máte na to nějaký fígl?

Pavlásek: Já mám jeden rituál, který vám nemůžu říct. Jinak bych umřel. Tenhle rituál používám nejen před vystoupením, ale taky třeba když odcházím z domova. Drží mě při životě. Kdybych to tajemství prozradil, stane se něco hrozného mně nebo někomu, koho mám rád. A to nemůžu dopustit.

Daniel Čech: Já jsem úplně v pohodě, byl jsem dnes na akupunktuře a nic tak hrozného jsem dlouho nezažil. Mám to za sebou a před vystoupením jsem příjemně pozitivně naladěný. V zenu.

Lev: Mě to živí, jsem profesionál. Když mě postavíte na jeviště, dáte mi mikrofon a budou tam lidi, tak v podstatě není co řešit. Je to práce.

V Americe stand-up komici tradičně vystupují v hospodách, aby pobavili osazenstvo. Je tomu tak i v Česku, nebo je víc organizovaných vystoupení? Jakou pozici u nás tento žánr má?

Pavlásek: V každém non-stopu na Žižkově, ve Strašnicích, v Holešovicích je nějaký výborný komik. Lepší než všichni profesionálové. Bohužel ho nikdo nezná, protože je jen v tom non-stopu. To je ta líheň, ve které většina komiků zůstane. I já jsem tam dlouho byl, ale podařilo se mi udělat krůček ven. Vím, že se tam jednou vrátím.


Máte nějaké stand-upové vzory ve světě?

Čech: Já se snažím světovou scénu záměrně nesledovat, abych nebyl naštvaný, jak to mají vymakané a jak jsou vynikající. Člověka by to také mohlo svádět ke kopírování nápadů, což se bohužel děje. Lidé kradou, stává se, že účinkující přijde s nápadem, který napsal někdo úplně jiný. To by se nemělo stávat.

Pavlásek: Já mám teď nový zahraniční vzor - králíka z pohádky Tajný život mazlíčků. Ten je vynikající. Má výborné hlášky, dokonce jsem si ho koupil jako mluvícího plyšáka. To je teď můj nejoblíbenější stand-up komik.

Lev: Já to mám tak, že se snažím být vzorem pro zahraniční komiky na východ od nás, třeba pro Slováky. Kromě toho, že vystupuji, mám produkční společnost, která k nám vozí zahraniční komiky, přijeli třeba Louis C.K. nebo Jimmy Carr, což jsou ikony tohoto žánru. Je úžasné vidět naživo jejich práci s publikem, jak dokážou sami táhnout show hodinu a čtvrt. To je inspirace pro všechny, nejen pro nás jako komiky. Tady kolega Daniel Čech si to dokonce chtěl verbálně rozdat s Jimmy Carrem a pohořel. Ještě musí malinko zapracovat J

Čech: To říkáš špatně. Já jsem si nic rozdávat nechtěl, on si mě vybral. Začal se mnou flirtovat a já se snažil neklást mu odpor. On se ptal, kdo je bezlepkový, tak jsem se přihlásil. Přihlásilo se nás padesát a on začal mluvit se mnou. Asi mě znal.

Zastihla jsem vám před vystoupení v obchodním centru, což není pro stand-up úplně tradiční místo. Zakomponujete tuto nestandardnost nějak do výstupu?

Čech: Vždycky je to o tom, dokázat lidi natáhnout na začátek, aby lidi přišli a bylo tam nějaké publikum. To si myslím, že se povede.

Pavlásek: Já jsem spíš zakomponoval to, že si tu rovnou nakoupím.

Máte nějaký vtípek, který zaručeně zabere, i když je ten večer publikum trochu zaražené?

Čech: Takhle to nefunguje. Já mám výstup vždy připravený a vybírám ho na základě toho, jak se cítím a jak to vypadá na místě. Občas se stane, že do připraveného výstupu vložím něco nového nebo udělám improvizaci na jednu větu. Ale v naprosté většině případů jedu podle připraveného scénáře.

Lev: No vtípek, já nevyprávím vtipy. Jsou to spíš komentáře nebo rádoby vtipné pohledy na věci, které jsou úplně běžné. Nikdy nemůžete mít jistotu, jestli vaše narážky zaberou, protože nikdy nevíte, kdo v tom publiku sedí. Jiným věcem se smějí lidi ve dvaceti, v třiceti, v šedesáti. Je to sázka do loterie, jestli materiál zabere.

Pavlásek: Já takový fígl mám, ale ještě jsem ho nepoužil. Bojím se. Až to jednou použiju, tak to poznáte, protože ve všech bulvárech bude fotografie a u ní popisek: Pavlásek se odhalil. Pavlásek ho ukázal. Tenhle kousek si ale nechám, až se vrátím do toho non-stopu mezi opravdové životní komiky.


Vzpomenete si na své první stand-up vystoupení? Jak jste se k tomu dostali?

Čech: Moje první vystoupení se jmenovalo Pan Myš a bylo tak vynikající, že už jsem ho pak nikdy neopakoval. Ale stačilo k tomu, že jsem se dostal na konkurz Na Stojáka a už jsem tam zůstal.

Pavlásek: Já jsem začínal v dětství. Když mi byly asi čtyři roky, na zahradě jsem předváděl mámu, jak pere a u toho kouří cigaretu. To ještě nebyl stand-up, to byla pantomima, divadelní etuda.

Lev: První vystoupení bylo v Aloha baru a bylo výborné. Smála se celá hospoda. To druhé už tak dobré nebylo. Je to taková náhoda začátečníka: máte dobré téma, podaří se vám to říct, lidi se tomu smějou. Úplně bezplatně jsem přišel k aplausu. Byla to dlouhá cesta a ještě pořád po ní šlapu.

Zmiňovali jste, že vaše vystoupení jsou předem přesně připravená a improvizace je minimální. Co musí mít profesionální komik?

Pavlásek: Měl by mít ruce, nohy, hlasivky počítač. Ale taky to nemusí být pravidlem. V podstatě může být němý. Hlavní je asi diář.

Lev: Musí mít hroší kůži.

Pavlásek: Nemusí mít nic a zároveň cokoliv.

Sleva 20%

Staň se členem věrnostního programu Centra Chodov a získej 20% slevu na všechny nezlevněné produkty v Nike Store

Více o obchodu

Sleva platí jen pro členy věrnostního programu. V případě, že jimi nejste, stáhněte si naši aplikaci.

Stáhnout aplikaci Přidat se online